Když jsem před lety začínala coby lektorka a konzultantka (Jolana Šopovová), imponoval mi citát J. W. Goetha DOKONALOST JE VĚCÍ MÍRY. Používala jsem jej jako motto své pracovní nabídky. Zabývala jsem se tenkrát hlavně fundraisingem, facilitací, procesy, projektovým řízením a strategickým plánováním. V těchto oborech platil a platí bezvýhradně.
S překvapením zjišťuji, že mi imponuje stále a že je… dokonalý. Jen slovo DOKONALOST má bohatší obsah, než mělo tenkrát. Už to není perfektně navržená, realizovaná a udržovaná francouzská zahrada (to jest ten perfekcionismus, který v životě způsobuje dosti trápení), ale je to spíš sad, který kdosi dávno s rozmyslem založil, který si již našel svoji rovnováhu a malým zásahem lze v něm dosáhnout velkých změn – třeba v kráse plodů. Místo s mnoha zákoutími, sluncem i stínem, mnoha obyvateli s různými potřebami. Dokonalost je pro mne daleko víc spojena s vnímavostí a rozmanitostí.
Dlouho mě uváděla do rozpaků otázka, co vlastně dělám. Zvlášť, když zazněla od mých dětí, které chtěly ve škole dát jasnou odpověď. Jedno slovo nikdy nedalo uspokojivý obraz – alespoň jsem takové slovo tenkrát nenašla. Složitě jsem vysvětlovala a popisovala, co všechno dělám. Z toho důvodu jsem také málokdy měla navštívenku. Dnes už bych možná o výstižném slově věděla.
Žiju.
Baví mě pomáhat jednotlivcům, týmům, firmám, komunitám i zcela nesourodým skupinám rozumět si. Facilitovat. Dovést je k pochopení příčin a k nalezení řešení.
Baví mě psát. Občas zaznamenávám drobné denní příhody a postřehy. Ráda vysedávám v badatelnách a knihovnách, abych mohla napsat odborný text. Ráda uvádím ve známost vlastní poznání, ráda radím, ráda poučuji (ale léčím se).
Baví mě sázet, pečovat, sklízet, zpracovávat byliny. Vymýšlet bylinné směsi, hledat ty správné pro konkrétní bytost. Poznávat účinky a kochat se chutěmi, vůněmi, barvami. No – pletí do tohoto výčtu moc nepatří. I plevel má totiž v záhonu své místo :-))
Baví mě studovat, poznávat a objevovat. Takže studuji. Ve škole mě ovšem všichni zdraví jako novou vyučující….
Baví mě dělat věci jinak než ostatní.
Baví mě organizovat rodinné sešlosti, kulturní a společenské akce, soutěže, kurzy, workshopy, semináře. Vařit a péct pro větší množství lidí.
Když se tak podívám, co všechno mě baví, rázem se objeví, co bych si měla dát na navštívenku: bavič. Tedy bavička. To už zní jako babička. To už jsem….
Takže zase nic, navštívenka nebude a já hledám dál, kdo vlastně jsem.